Škoda WRC vede závod mistrovství světa. Škoda WRC vyhrává další rychlostní zkoušku. Škoda dosahuje svého celkově nejlepšího umístění v historii. Po smolné havárii přichází tým Škoda o další skvělý výsledek. I o tom byla Safari Rally 2001.

Podruhé v historii projektu Octavia WRC stojí tým Škoda Motorsport před obrovskou výzvou: Zúčastní se Safari Rally v Keni, soutěže s velmi dlouhou tradicí – její počátky totiž sahají až do roku 1953. Safari Rally je zcela výjimečným závodem, nic podobného soutěžní posádky nemohou zažít nikde jinde. Neopakovatelná africká krajina lemovaná stády exotické zvěře na straně jedné, na té druhé horko v kabinách, nevypočitatelný povrch závislý na počasí, neobvykle dlouhé rychlostní zkoušky, vedoucí v běžném provozu, velmi vysoké rychlosti, nadmořská výška někdy přesahující i 3000 m.n.m. – to je pro posádky rychlých závodních vozů vskutku tvrdá výzva. Při loňském ročníku zde tovární Octavie potvrdily svoji skvělou odolnost a obě dokázaly dojet do cíle, bonusem pak byl zisk tří bodů do tabulky konstruktérů. Před letošní Safari pak celý tým Škoda absolvoval v Keni dvojí testy. Vozy pro Safari Rally se dost výrazně liší od těch, které jsou k vidění na evropských soutěžích. "Je to dáno výjimečnými přírodními a klimatickými podmínkami," vysvětluje vedoucí týmu Pavel Janeba a vypočítává úpravy, které se vozů dotknou. "Auto je lépe vyztužené, zejména v těch nejkritičtějších oblastech, jako je uchycení náprav a tlumičů. Kvůli délce rychlostních zkoušek se zvyšuje objem palivové nádrže na 120 l. Nastane-li ´mokrá´ varianta počasí, sání vzduchu je vyvedeno na střeše, aby motor při četných průjezdech brodů nenasál vodu. K dodatečnému utěsnění kabiny a karoserie proti prachu a tlakové vodě se používá speciální pěnová izolace, která několikanásobně zvětší svůj objem a zaplní sebemenší skulinku." Světlá výška vozu se na Safari zvyšuje na maximálně povolených 200 mm. Jištěno je i uchycení předního skla, stejně jako další díly vozu, které nadměrně trpí vibracemi na známých afrických roletách. Typickým poznávacím znakem auta pro Safari je čelní rám, tzv. bull bar, který chrání předek auta, srážky se zvířaty jsou na Safari bohužel běžné. K lepší viditelnosti aut na trati, zejména v rozbahněném terénu, slouží bodové reflektory na zpětných zrcátkách. Posádky s sebou vozí také více náhradních dílů, pravidla povolují dvě rezervní pneumatiky místo jedné. Nečekané nástrahy na tratích rychlostních zkoušek, které se jezdí za běžného provozu, jsou další z „výsad" Safari. I v tomto směru však budou mít obě posádky Octavií WRC snazší život než loni. Pavel Janeba k tomu říká: "Stejně jako všechny špičkové týmy máme i my pronajaté vrtulníky. Ty v průběhu rychlostních zkoušek neustále létají nad vozem a varují posádku vysílačkami před všemi nebezpečnými nástrahami na trati, běžně i na 100 – 200 m." Pavel Janeba také poodkryl týmovou strategii na letošní Rallye Safari: "Máme více zkušeností, a proto volíme útočnější taktiku než loni. To se týká zejména Armina Schwarze, který má za úkol jet až na hranici technických možností vozu. Bruno Thiry pojede defenzivněji s tím, že hlavním jeho úkolem bude dojet do cíle. Dá se tedy očekávat, že mezi oběma jezdci budou tentokrát větší rozdíly než obvykle." <{(OBR3)}> Armin Schwarz, který těsně před Safari oslaví své 38. narozeniny, hledí k nadcházející rally s důvěrou: "Věříme si a myslím, že k tomu máme důvod. Bruno i já jsme v Africe hodně testovali a výsledky byly velmi povzbudivé. Myslím, že hovořit o bodech do Poháru konstruktérů je realistické. Za nejtěžší prvek Safari považuji nepředvídatelnost cest. Nevíte, co vás čeká za nejbližším rohem. Důležité také bude, jak vydrží pneumatiky Michelin – zřejmě pojedeme bez systému ATS, takže defekty mohou pořádně zamíchat kartami." Bruno Thiry má na Safari vesměs nedobré vzpomínky. V roce 1998 prožil Safari v místní nemocnici kvůli kuriózní nehodě, ke které došlo při seznamovacím tréninku. "Mému kolegovi Juhovi Kankkunenovi vypověděl službu motor, a tak jsme se vraceli společně v mém autě do servisu. Juha řídil, já jsem seděl vzadu. Přitom Juha neodhadl díru na trati a havaroval. Odnesl jsem to nepříjemným zraněním. O rok později se Subaru jsem odjel 10 kilometrů a odstoupil pro technickou závadu." Proto belgický pilot doufá, že s Octavií WRC smůlu prolomí: "Mám všechny důvody být optimistický. Při březnových testech všechno fungovalo perfektně a věřím, že tak to bude i při soutěži." Třetím jezdcem, který se nakonec objevil na startu soutěže s vozem Škoda Octavia WRC, byl Roman Kresta. "Vzhledem k tomu, že v Africe zůstal loňský vůz, se nám naskytla příležitost startovat na této extrémně náročné soutěži. Octavia, s kterou pojedeme, byla v průběhu roku modifikována a sloužila továrním posádkám jako testovací vůz. V Africe jsme původně měli pouze trénovat, ale později jsme se s vedením týmu Škoda Motorsport dohodli, že pokud vůz náročné testy vydrží a bude možné ho na místě zrepasovat, nastoupíme s ním do závodu." "I když jsem v Africe nikdy nebyl z doslechu vím, že nás čekají extrémně tvrdé podmínky a náročná trať plná neočekávatelných nástrah. Safari Rally je téměř jako maratón, nejdelší erzeta měří 125 km a celkem nás čeká bezmála 3000 kilometrů. Myslím si, že na této soutěži rozhoduje především odolnost a spolehlivost vozu. Nejedeme ani tak závodit, ale především sbírat zkušenosti. To je pro nás prvořadé. Každý kilometr na MS je nesmírně cenný." Kresta stratuje za Škoda Benzina Team a jeko netovární jezdec nemá k dispozici naváděcí vrtulník – při orientaci v terénu se proto musí spolehnout sám na sebe. <{(OBR4)}> 49th Safari Rally Kenya je dlouhá 2957 km, z toho je 1130 km rychlostních testů, rozdělených do 13 rychlostních zkoušek, nejdelší z nich měří 124,48 km. Harmonogram soutěže: Pátek: RZ 1 Oltepesi 117,46 km RZ 2 Kajiado 49,95 km RZ 3 Orien 112,52 km RZ 4 Maili Tisa 71,83 km Sobota: RZ 5 Marigat 124,48 km RZ 6 Mbaruk 84,58 km RZ 7 Nyaru 72,37 km RZ 8 Marigat – Mogotio 60,23 km RZ 9 Mbaruk 84,58 km Neděle: RZ 10 Oltepesi 117,46 km RZ 11 Kajiado 49,95 km RZ 12 Orien 112,52 km RZ 13 Maili Tisa 71,83 km Skvěle vyšel Škodovákům vstup do soutěže. Armin Schwarz totiž zvítězil hned v úvodní RZ a kromě další vyhrané RZ tu byl pro mladoboleslavský tým další milník: Vůz Škoda vedl absolutní pořadí podniku mistrovství světa! Bruno Thiry zajel devátý čas, Roman Kresta zahájil na slušné třinácté příčce. Ovšem na třetím testu postihly německého jezdce dva defekty a když na poslední vložce dne ztratil kvůli náhlé průtrži mračen, končil Schwarz etapu jako šestý. "V průběhu dne auto fungovalo perfektně," řekl 38letý německý závodník. "Nějaký čas jsme ztratili kvůli dvěma defektům pneumatik a pak nás zpomalil déšť. Stírače nestačily čistit vodu z předního skla, viditelnost byla nulová. Naštěstí jsme nechali prořezat pneumatiky na maximální šířku drážek, jinak by to byla katastrofa. Zítra jsem připraven bojovat." Bruno Thiry nakonec končí jen o jednu pozici za týmovou jedničkou a skvěle tak zatím drží taktiku hlavně dojet. V prvním testu trápilo belgickou posádku porouchané řízení, ale od té chvíle Octavia držela bez problémů. Ovšem i Thiry si užil při průtrži na čtvrté RZ: "Nic podobného jsem nikdy nezažil. Teď už rozumím, proč je Safari nejtěžší rally," komentoval jezdec podmínky posledního testu, ve kterém dojel devátý, celkově v etapě skončil sedmý. Roman Kresta se po RZ 2 dokázal poposunout v pořadí na dvanáctou pozici, ovšem na třetí vložce přišla chyba – 40 kilometrů před cílem utrhl zavěšení předního kola a byl konec. Druhá etapa se nesla v duchu úžasných výkonů obou továrních jezdců týmu Škoda. Armin Schawrz vybojoval dvě třetí, dvě pátá a jedno čtvrté dílčí umístění a po zásluze figuroval v závěru dne na čtvrtém místě průběžné klasifikace. "S dosavadním průběhem soutěže jsem velmi spokojen," řekl Armin Schwarz po příjezdu do posledního servisu. "Ráno jsme si upřesnili taktiku a shodli se na tom, že se musíme snažit vyhýbat problémům. A to jsme beze zbytku splnili. Kvůli problémům, které měl Francois Delecour v poslední vložce, se zvětšil můj náskok a zítra nastoupím ve větší pohodě. Doufám, že se nebude opakovat situace z Monte Carla, kde mě Francois připravil v samém závěru o třetí místo. Věřím, že mu to tentokrát oplatím." <{(OBR5)}> I Bruno Thiry jel po celý den skvěle a i on zaznamenal několik skvělých časů. Do nedělní etapy tak Belgičan vstupoval na šesté příčce: "Celkově jsem spokojen. Drobné technické problémy tu opět byly, ale nic vážného. Stále se učím, jak najít optimální rychlost na měřených úsecích, abych neztrácel a přitom nadměrně neriskoval. Zítra nasadíme stejné tempo jako dnes, v naší situaci nemá smysl příliš riskovat." Třetí závěrečná etapa, která měla na programu čtyří rychlostní testy, měla být vyvrcholením škodováckého úspěchu na afrických tratích, ovšem nakonec tomu bylo z půlky jinak. Armin Schwarz se spolujezdcem Manfredem Hiemerem dosáhli vpravdě historického výsledku – na 49th Safari Rally Kenya si dojeli pro třetí místo a zaznamenali tak nejlepšího umístění týmu Škoda v historii, které nakonec nebylo překonáno ani nikdy v budoucnu. Je to jediný závod, kdy Škodovka skončila na pódiovém umístění a jeden z mála, kdy byla zcela rovnocenným soupeřem všem ostatním. V mladoboleslavském týmu tak mohla propuknout velká oslava, která by mohla být ještě větší, nebýt velmi nešťastné události na posledním testu celé soutěže. Bruno Thiry jel RZ 12 (dlouhou přes 112 km) bez posilovače řízení, což ho stálo téměř veškerou energii. Do posledního servisu dojel absolutně vyčerpaný a po zásahů lékaře a fyzioterapeuta vyrazil vstříc posledním 72 měřeným kilometrům. Ovšem zhruba 30 kilometrů před cílem ztratil Bruno na chvíli vědomí a nezaregistroval diktát svého spolujezdce. Posádka ve velké rychlosti vlétla do brodu a havarovala. Octavia se dokonce ocitla i v plamenech, ale požár naštěstí neměl dlouhého trvání. Daleko horší to bylo se zdravotním stavem Stéphana Prevota. Belgický navigátor utrpěl při nárazu frakturu bederního obratle, která si vyžádala dlouhodobější léčení a zároveň znemožnila brzký odlet Prevota do Evropy. Bruno Thiry byl hospitalizován pro totální vyčerpání organismu, ovšem druhý den byl z nemocnice propuštěn. "Mám všechny důvody být naprosto spokojen," řekl v cíli Armin Schwarz. "Auto fungovalo bezvadně po celou soutež, takže jsme mohli jet podle strategie, kterou jsme si stanovili před startem, tedy na samé hranici možností mé i vozu. Chtel bych toto vítězství darovat mechanikům, kteří odvedli fantastickou práci. Jediná věc, která mi kalí radost z vítězství, je to, co se stalo Brunovi se Stéphanem. Přeji jim brzké uzdravení." <{(OBR6)}> Manažer týmu Pavel Janeba výsledek komentoval slovy: "Stále tomu nemohu věřit, celý tým je nadšen. Věděli jsme, že to bude težká rally, ale současně jsme i věděli, že jsme na ni výborně připraveni. Loni bylo naší prioritou přivézt oba vozy do cíle, a to se se ztrátou 58 minut na vítěze podařilo. Letos jsme se chtěli srovnávat se špičkou a třetí místo se ztrátou pouhých 17 minut na vítěze je důkazem, že jsme ve vývoji Octavie WRC udělali velký kus práce. Škoda, že se z úspěchu nemůžeme radovat naplno, protože Bruno se Stéphanem by si za svůj výkon zasloužili projet cílovou rampou." Výsledky 49th Safari Rally Kenya: 1. Mäkinen/Mannisenmäki (Mitsubishi Lancer Evo 6) 8:58.37 hod 2. Rovanperä/Pietiläinen (Peugeot 206 WRC) + 12.37 min 3. Schwarz/Hiemer (Škoda Octavia WRC) + 17.35 min 4. Delecour/Grataloup (Ford Focus WRC) + 20.36 min 5. Loix/Smeets (Mitsubishi Carisma GT Evo 6) + 1:44.02 hod 6. Pozzo/Stillo (Mitsubishi Lancer Evo 6) + 2:06.46 hod 7. Ligato/García (Mitsubishi Lancer Evo 6) + 2:08.10 hod 8. Green/Taylor (Subaru Impreza 555) + 2:55.56 hod 9. Anwar/Muriuki (Mitsubishi Lancer Evo 6) + 3:13.53 hod 10. Stohl/Müller (Mitsubishi Lancer Evo 6) + 4:41.23 hod Fotogalerii ze závodu si můžete prohlédnout ZDE.

Video z havárie Bruna Thiryho

Sestřih z 49th Safari Rally Kenya

Armin Schwarz: S jakou taktikou tým Škoda Motorsport přistupoval k účasti na letošní Rally Safari? "Loni při svém debutu na této soutěži jsme věděli jen velmi málo o tom, co nás skutečně čeká a jak se s podmínkami, které nesnesou srovnání s ničím druhým v tomto sportu, vyrovná naše technika. Strategie byla jasná: Nasbírat zkušenosti a pokud možno dojet do cíle. To se nám také podařilo, takže pro rok 2001 jsme si museli postavit vyšší mety. Přijeli jsme s jasným cílem jít do soutěže s plným nasazení už od samého počátku a jet na hranici možností mých i mého vozu. Ovšem také jsme nesměli naše snažení přehnat, protože každá chyba se na Safari velmi draze platí. A náš plán opět vyšel – dosáhli jsme výrazně lepšího výsledku než loni." Jaké jste měl pocity z auta? Vyskytly se závažnější problémy? "Vůbec ne, samozřejmě jen s výjimkou těch, kterým se na takové soutěži nikdo nevyhne. Určité starosti nám dělaly tlumiče, především ke konci rallye. Kromě toho jsme řešili jen drobné technické problémy, které se naštěstí daly zvládnout při servisních zastávkách. Velmi dobrý dojem na mě udělaly pneumatiky Michelin, které prokázaly vysokou životnost a odolnost proti průrazu. Samozřejmě jsme zúročili i zkušenosti, které jsme nasbírali při našich testech v Keni na konci března a v červnu po Akropolis. Dělá mi radost pokrok, kterého jsme u auta dosáhli a který se ostatně projevil již při Rally Akropolis. Safari je pro Octavii WRC ideální podnik, na kterém může plně prokázat své výhody vůči konkurenci: robustnost, odolnost a spolehlivost. Jsem rád, že se vyplnila má slova, která jsem vyřkl na začátku letošního roku: Safari je soutěž, na které můžeme udělat dobrý výsledek, a tím umístění mezi prvními třemi určitě je." Tým Škoda Motorsport však nezažil při letošní Safari jen světlé chvilky. Můžete k tomu něco říci? "S Brunem a se Stéphanem upřímně cítím, odvedli vynikající práci a zasloužili si vyjet na rampu. Věřím, že si to vynahradí při některé z příštích soutěží." Určitě je to zvláštní pocit dosáhnout po dvou a půl letech tvrdé práce takového úspěchu. Co pro vás výsledek znamená? "Samozřejmě, je to skvělý pocit. Chtěl bych ale zdůraznit, že je to úspěch celého týmu. Jak jsem už řekl, je to především vítězství mých mechaniků, kteří se valnou měrou zasloužili o to, že Octavia WRC překonala všechny nástrahy. V neposlední řadě je to velký den pro celou společnost Škoda Auto. Ale upřímně řečeno, myslím, že jsem si ještě plně neuvědomil, co se vlastně stalo a jak důležitý ten úspěch pro mě je." Keňa je za vámi, jaké jsou další plány? "Ne tak docela, protože já a moje přítelkyně Petra zůstáváme v Keni ještě tři dny a pojedeme si prohlédnout přírodní park Masai Mara. Přivítám pár odpočinkových dnů, při kterých neuvidím auto a budu dělat jiné věci než točit volantem a přidávat plyn." Bruno Thiry: Bruno, můžete nám něco povědět o příčině nehody? "Nejdřív musím připustit, že to nebyla normální havárie. Havárie je, když jste moc rychlý a vyletíte z tratě. Já jsem z tratě nevyjel, ale nezvládnul jsem průjezd hlubokého příkopu. Měl jsem zařazenu trojku, ale správně jsem měl mít přeřazeno na dvojku a mnohem dříve brzdit. Ani si na ten okamžik přesně nevzpomínám, myslím, že jsem na okamžik ztratil koncentraci a tak na dvě sekundy i orientaci v pokynech, které mi Stéphane četl z itineráře. To bylo rozhodující. Celý problém spočíval v tom, že jsem byl už na začátku této rychlostní zkoušky velmi vyčerpaný, protože jsem předtím musel absolvovat 70 km předchozího testu bez posilovače řízení. Věřte mi, že řídit auto, jako je WRC, bez posilovače, není vůbec snadné." Co se stalo poté, co jste narazili do příkopu? "Moje Octavia WRC zabořila předek do země a objevil se i malý požár. Oheň jsme uhasili, ale Stéphane měl okamžitě poté, co se dostal z auta, problémy se hýbat. Pilot mého doprovodného vrtulníku se samozřejmě ihned vrátil a přivolal i vrtulníky Tommiho a Harriho [Mäkinena a Rovanpery, kteří jeli na prvním a druhém místě], které přilétly k místu nehody. Oba měly na palubě lékaře, takže jsme byli záhy v bezpečí. Lékaři nás zkontrolovali a jakmile se přesvědčili, že nejsme v bezprostředním ohrožení života, informovali náš tým a dopravili nás do nemocnice." Všechno nasvědčovalo tomu, že letos africkou smůlu s Octavií WRC prorazíte, a nakonec se všechno zhroutilo těsně před cílem... "Ano, je to zvláštní. To už nemůže být jenom smůla, spíš to vypadá, že je pro nás Safari prostě zakletá. Jiné vysvětlení nemám. Je to opravdu těžká, hodně těžká soutěž - dlouhé rychlostní zkoušky, těžký terén a hluboké příkopy, které někdy nejsou vidět. Jeden z nich mě připravil o sen, že tady konečně uvidím cíl. Musím říci, že jsem něco podobného, jako dnešní etapu, ještě nezažil." Jak jste se cítil, když vás navštívil šéf týmu Pavel Janeba a informoval vás o skvělém úspěchu, kterého dosáhli Armin a Manfred? "Mám z toho skutečně radost. Nejen kvůli nim, ale i kvůli celému týmu. Jenom lituji, že úspěch týmu Škoda Motorsport nebyl podpořen i naším autem v cíli. Teď mám ovšem především obavy, jak to s námi bude vypadat ve Finsku. Už teď je jasné, že tam Stéphane nebude moci startovat. Zatím o tom nechci příliš přemýšlet, ale jsem nucen tento problém v nejbližších dnech vyřešit." Stéphane Prévot: Stéphane, jak jste to viděl na třinácté rychlostní zkoušce? "Bruno byl po dvanácté erzetě hodně, opravdu hodně unavený. Jakmile jsem viděl, že před příkopem nezpomalil, jak by podle itineráře měl, přečetl jsem mu pokyny ještě jednou, ale stále se nic nedělo. Pak už jsem jenom zakřičel „brzdy!", ale bylo příliš pozdě, i když Bruno dělal, co mohl. Když jsem se dostal z auta, stěží jsem se mohl pohnout. Teď mi píchli injekci pro potlačení bolesti, ale docela se obávám převozu domů do Belgie. Myslím, že budu potřebovat speciálně vybavené letadlo, ve kterém budu moci ležet, protože sedět rozhodně nemohu." Jak ovlivní nehoda vaše bezprostřední plány? "Určitě nebudu moci startovat ve Finsku. Je to špatné, ale já nemohu kvůli startu riskovat, že ponesu následky po celý zbytek života. Musím si být jist, že jsem plně zdráv a mohu si s klidem zase sednout na sedadlo spolujezdce - samozřejmě čím dříve, tím lépe pro mne i pro Bruna. Teď ale musím řešit jiné problémy, jako třeba přepravu domů a také papírování kvůli pojistce." Roman Kresta: "Prostředí, ráz krajiny a životní podmínky Afriky se snad ani nedají popsat. Musí se to vidět. Je doslova a do písmene neskutečné, jak tam lidé žijí. Nedá se to s ničím srovnat a vůbec jsem netušil, že je něco takového v dnešní době možné. Neuvěřitelná bída, téměř neexistující sociální a zdravotní zabezpečení. Moc to na mě zapůsobilo." "Do Nairobi jsme přiletěli od dva dny dříve než se plánovalo a tak jsme pomáhali s přípravou našeho vozu, o který se starali špičkoví mechanici týmu Škoda Motorsport. Po několika náročných testech musel být vůz zkontrolován a opraven. Trénink, který probíhal od soboty do středy, byl vyčerpávající. Jezdili jsme od rána do večera, protože v tomto období jsou v Africe poměrně krátké dny." "Náročnější trénink jsem ještě nezažil. Pro civilní vůz byl terén místy až nesjízdný. Rychlostní zkoušky a přejezdy jsou velice dlouhé. Trať jsme si pouze napsali, na kontrolu už nezbyl čas. Tréninkové vozy dostali pořádně zabrat, na terénním se utrhl motor od držáků. Opravou jsme ztratili půl dne. Trénink byl náročnější než samotný závod. Fyzicky i psychicky." "Spali jsme maximálně 4-5 hodin denně. Tréninkový vůz nemá tak dobrý podvozek a jet tolik kilometrů po rozbité trati a ještě psát rozpis, to je opravdu těžké. Hodně nám pomohl Jurgen Bertl, který se Rally Safari několikrát zúčastnil. Upozornil nás hlavně na nebezpečná místa a na úseky, kde se často a rychle mění povrch tratě. Některé úseky se jedou jen na oči. Jsou tak rozbité, že se pouze projíždějí." "Samotný závod už nebyl tak náročný. Před startem proběhl shakedown, kde jsem si vyzkoušel funkčnost a nastavení vozu. Během této zkušební erzety začalo pršet, a tak jsem se mohl seznámit i s místním blátem. Je to mazlavá černá hlína a když zaprší, nalepí se všude. Vůz je hned o poznání těžší. Navíc zalepuje vzorek pneumatik a zhoršuje tím jízdní vlastnosti. Do závodu jsme odstartovali s číslem 21. Jel jsem s rezervou, naším cílem bylo dojet co nejdál a nasbírat co nejvíce zkušeností. První erzetu jsem si vše vyzkoušel. Nevěděl jsem ještě, jaké mám zvolit tempo, ale i tak jsme dojeli na 13. místě. Druhou erzetu jsme projeli na 12. místě a postupně jsem chtěl zrychlit." "Na obou erzetách proti mně jely civilní vozy. Přímo po rychlostní zkoušce a v protisměru. To byl opravdu zvláštní pocit a nikdy jsem nevěděl, co nás čeká za zatáčkou. Odstartovali jsme do třetí erzety a přibližně 20 kilometrů po startu, se po nárazu na terénní nerovnost ohnulo levé přední rameno. Jeli jsme dál, ale tato zkouška měřila téměř 113 kilometrů. Přesně 42 kilometrů před cílem rameno prasklo a utrhl se i celý závěs." "Poškození se na místě nedalo opravit a tak jsme přemýšleli, co dál. Chtěli jsme počkat na doprovod, ale ten nejel a pomalu se začínalo stmívat. Potkali jsme známé z Nairobi a dozvěděli se, že je velice nebezpečné zůstat za tmy na místě. Do servisu to bylo asi 130 kilometrů. Tak jsme všechno přemístili do kufru naší octavie a vymontovali pravou zadní pružinu, abychom co nejvíce odlehčili předek vozu." "Zaplatil jsem několika místním, kteří si společně s Honzou vlezli do kufru a vyrazili jsme po třech kolech. Projeli jsme nejkritičtější místo a vysadili domorodce. Ti chudáci šli zpátky pěšky asi 40 kilometrů. Do kufru si pro změnu vlezli naši známí z Nairobi a společně jsme se vrátili do servisu." "Safari rally je opravdu dobrodružství. Je specifická a naprosto odlišná od jiných podniků. Mrzí mě, že jsme nedojeli dál, ale i tak jsem si přivezl spoustu zkušeností a zážitků. Rád bych se na tuto netradiční soutěž vrátil." Zdroj: Motormix.cz, Rally-live.com, Skoda-auto.com Foto: Škoda Miloš Rybář