Přečtě si zážitky českých posádek a týmů ze třetí etapy letošního Dakaru.

MARTIN KOLOMÝ
Nejen Martin Kolomý a bratři Kiliani si 3. etapu Rallye Dakar zapíší do svých statistik zlatým písmem, ale také tým TATRA BUGGYRA RACING, který v uplynulé sezóně získal v evropském šampionátu tahačů titul v poháru konstruktérů. „Fantastický výsledek! Martin získal svoje první etapové vítězství a moc mu to všichni přejeme. Je to bojovník,“ radoval se v bivaku v Jujuy manažer týmu Jan Kalivoda. Martin Kolomý se tak zapsal v novodobé historii Dakaru na americkém kontinentu po boku Josefa Macháčka a Aleše Lopraise jako třetí Čech, jenž stál na nejvyšším pomyslném stupínku určeném pro vítěze etapy.

Martin Kolomý si však oslavné euforie z vítězství příliš neužil. Po dojezdu do bivaku postihl tým další přívalový déšť a mechanici se museli vrhnout na servis závodních speciálů Tatra.  „Bylo to hotové peklo na vodě, takovou průtrž mračen jsem nezažil. Navíc zítra nás čeká přesun do Bolívie, zatím co kluci budou závodit v horách v okolí Jujuy. Všichni jsme zvědavi, jestli se vůbec pojede. Vše je tu pod vodou,“ popsal aktuální situaci Kalivoda.

Martin Kolomý vedl ve třetí etapě od samého začátku a náskok si udržel až do cíle etapy. „Po dojezdu etapy by mě to ani nenapadlo. Mám z toho opravdovou radost, ale zůstávám realistou. Jsme stále teprve na začátku a všechno může být ještě úplně jinak. Na druhou stranu jsem strašně rád, že jsme si dokázali, že porážet se dají a mám na to být vepředu,“ řekl spokojeně Martin. V celkové klasifikaci je ale posádka Martina Kolomého sedmá, když jej z předních příček shodila desetiminutová penalizace. Tu dostal bruntálský jezdec za překročení povolené maximální rychlosti. „Je to věc, která tady trápí hodně posádek. Jde o ideální nastavení speed limitru. Dnes dostal dvě minuty i Jarda,“ povzdychl Martin.

Skvěle jel ve 3. etapě také Jaroslav Valtr, který startoval z hloubi pole, ale už na prvním mezičase byl se svým Phoenixem čtvrtý. Ukázal tak, že bez technických problémů se jeho posádka může měřit s nejrychlejšími. Nakonec dojel v etapě třináctý, když velkou ztrátu nabral u jedné z nehod. „Dneska Phoenix doslova letěl. Předjížděli jsme jedno auto za druhým a Tatra fungovala perfektně. Drobný zádrhel jsme měli, když jsme přijeli do místa, kde stál zapadlý kamion a nebylo ho jak objet. Velkou pochvalu zaslouží Jirka Stross, který vyskočil z auta a šel mi prostě ukázat, kudy jet. I takový je Dakar,“ hodnotil den Valtr.

Stabilního výkonu se držel Tomáš Ouředníček, když obsadil devětačtyřicáté místo. „Včera večer jsme si všimli většího množství oleje na zadním diferenciálu. Vyměnili jsme několik podezřelých dílů, ale při startu dnešního speciálu se ukázalo, že problém je někde jinde. Museli jsem proto být velmi opatrní. S tím se ale závodí těžko,“ uvedl Ouředníček startující s Hummerem.

Argentinu trápí silné přívalové deště a v bivaku v Jujuy to vypadá na jeden velký bazén. Na to samozřejmě nejsou připraveni ani organizátoři a přesto že se tvářili na večerním briefingu, že je vše v pořádku, obavy o dnešní maratonskou etapu jsou na místě.

MARTIN MACÍK
Závodní část 3. etapy vedla z Termas de Rio Hondo do San Salvador de Juruy a podle původního plánu měla měřit 314 km. I tentokrát však byla trasa zkrácena a před startem byla situace kolem konečné podoby měřené speciálky docela nepřehledná. Kamiony nakonec závodily na úseku dlouhém 130 km.
 
„První bahnitá a klikatá část trasy, vedoucí do hor se nám povedla. Přisuzuji to dobré prosincové přípravě, během které jsem na podobném povrchu jezdil u nás v Sedlčanské kotlině. Pak následovala krátká  vložka úvozem, plným fesh-fesh a ke konci už to bylo hodně rychlé, stejně jako včera. Tam, myslím, nás ostatní hodně dotáhli,“ popisuje Martin Macík.

Rallye se pomalu blíží do hor, kde bude předjíždění čím dál náročnější. Na závodníky navíc čeká maratónská etapa, kdy nebude možné využít pomoc mechaniků, proto je dnešní další postup startovním polem pro posádku žluté liazky tak důležitý.

„Díky dobré navigaci Františka a rychlým postřehům Michala jsme dnes ani jednou nevyjeli mimo trať. Jelo se nám ještě lépe než včera, ale stále zůstáváme opatrní. Konečný výsledek je, myslím, super posun a teď už hurá na maratonskou,“ těší se Martin.